ČSUZ Bratislava
2018
01.01
25. výročie
vznik Slovenskej republiky
zobraziť informácie
 
2017
24.12
 
2017
28.10
Významný dátum v dejinách SR
28. október 1918
vyhlásená prvá Československá republika
zobraziť informácie
 
2017
28.10
ĽUDOVÍT ŠTÚR
202. výročie narodenia Ľudovíta Štúra
zobraziť informácie
 

História

Založenie ČSÚZ Bratislava

 

Počas 85 rokov existencie Československého ústavu zahraničního prešiel svet i oba národy, český aj slovenský, mnohými zmenami. Potreba súdržnosti medzi Slovákmi a Čechmi doma i v zahraničí však pretrváva naďalej, takisto ako potreba podpory šírenia kultúry a tradícií Slovanov v dnešnom globalizovanom svete, kde sa rozdiely medzi kultúrami postupne stierajú. Zároveň, vzhľadom na vznik samostatnej Slovenskej a Českej republiky, vyvstala potreba inštitucionálne zastrešiť aktivity zamerané na podporu zahraničných krajanov i u nás na Slovensku.

 

Významným dňom v histórii Československého ústavu zahraničního sa stal 19. december 2012. Konferencia v Prahe jednohlasne schválila zmenu stanov, ktoré umožnia vytvoriť pobočku ČSÚZ na Slovensku.

 

Hlavným poslaním ČSÚZ je spolupráca a starostlivosť o Čechov a Slovákov žijúcich v zahraničí. V čase založenia Československého ústavu zahraničního v roku 1928 boli Česi a Slováci občanmi jedného štátu. Nebol dôvod, aby stanovy ČSÚZ predpokladali možnosť vytvorenia pobočky v zahraničí. Lenže po rozdelení v roku 1993 sa situácia zmenila. Štyridsať účastníkov konferencie súhlasilo s vytvorením pobočky na Slovensku. „Urobili sme ďalší krok k naplneniu výrazu československý v názve nášho ústavu“, zdôraznil po tejto historickej udalosti predseda ČSÚZ J. Šlápota. „Pobočka na Slovensku sa stane dcérskou spoločnosťou s právnou subjektivitou a vlastným hospodárením, ktorá bude  dohodnutými čiastkami prispievať do pokladne ČSÚZ,“ informoval predseda prípravnej komisie J. Hartmann. „Dnešok vnímam ako historickú chvíľu pre nás Slovákov, ktorí chceme spustiť tento veľkolepý projekt,“ komentoval udalosť podpredseda ČSÚZ zo Slovenska R. Baran. 

 

Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky vydalo dňa 3. mája 2013 rozhodnutie, ktorým povoľuje organizácii Československý ústav zahraniční, so sídlom Karmelitská 373/25, 118 00 Praha 1, Česká republika, vyvíjať činnosť na území Slovenskej republiky prostredníctvom organizačnej zložky s názvom Československý ústav zahraniční Bratislava, so sídlom Kapucínska 7, 811 03 Bratislava.

 

Z histórie ČSÚZ so sídlom v Prahe

 

Českolovenský ústav zahraniční byl založen dne 20. prosince 1928 se sídlem v Praze. Při svém vzniku byl a dnes opět je nevládním neziskovým občanským sdružením, zabývajícím se spoluprací s českými krajanskými spolky a sdruženími ve světě. O jeho vznik se zasloužili Tomáš Garrigue Masaryk, prezident ČSR, a Msgre. Jan Šrámek, v roce 1928 ministr sociální péče ve vládě ČSR. Zásluhu měla i Národní rada československá a osobně řada jejích spolupracovníků, zejména JUDr. Jan Auerhan, který byl zvolen prvním předsedou Československého ústavu zahraničního. Členy za téměř osmdesátpět let byla celá řada významných a zajímavých osobností. Za všechny jmenujme spisovatele Aloise Jiráska, Tomáše a Jana Baťu, PhDr. Petra Zenkla, Dr.h.c. Jana Masaryka, JUDr. Miladu Horákovou, Jaroslava Seiferta, prof. Jaroslava Heyrovského, PhDr. Miloše Václava Kratochvíla, prof. PhDr. Josefa Polišenského, DrSc., Otce biskupa Jaroslava Škarvadu, Ing. Eduarda Janotu, PhDr. Libuši Benešovou, aj.


V letech 1928 – 1939 Československý ústav zahraniční zmapoval krajanské komunity ve světě, navázal styky s jejich spolky a organizacemi, rozvinul vzájemnou spolupráci a zasloužil se o přiblížení života a potřeb krajanů domácí veřejnosti v Československu. Rozvinul i odbornou publikační činnost a vydával časopis pro krajany, v němž kladl důraz na podporu dobrého vzájemného vztahu vlast – krajané. O krajanech ve světě se hovořilo jako o živé větvi národa doma ve vlasti. Od roku 1934 ČÚZ pořádal tzv. Masarykovy dny československého zahraničí, spojené s výstavami o životě krajanů a s propagací formou přednášek, relací v rozhlase a s články v domácím tisku.


V letech 1939 – 1945 byla činnost Československého ústavu zahraničního zakázána. Řada jeho představitelů a členů byla pro své vlastenectví pronásledována, vězněna, a někteří za své přesvědčení položili své životy. Např. předseda ČÚZ JUDr.Jan Auerhan byl v době heydrichiády dne 9.června 1942 popraven. Šéfredaktor časopisu ČÚZ „Krajan“ Jan Týml zemřel v květnu 1945 na následky dlouholetého věznění v koncentračních táborech fašistického Německa.


Po válce v květnu 1945 se bývalí funkcionáři a členové zasloužili o obnovení činnosti Československého ústavu zahraničního. Rozvinuli ji zejména tím, že s pomocí úřadů otevřeli kancelář Československého ústavu zahraničního, obnovovali zpřetrhané kontakty, a vedle své krajanské činnosti se Československý ústav zahraniční v letech 1946 – 1949 významně podílel na re-emigraci 220 tisíc krajanů z celého světa do vlasti. V letech 1948 – 1958 prošel ústav složitým politickým obdobím po únoru 1948. Z jeho členských řad a z řad zaměstnanců byla vyloučena řada osobností a pracovníků, spojených s demokratickým obdobím prvorepublikovým a těsně poválečným, jako např. Milada Horáková a Ivo Ducháček, „odejit“ byl i první poválečný předseda ČÚZ Věnceslav Švihovský, stoupenec a přítel prezidenta Edvarda Beneše. Organizačně byl Československý ústav zahraniční postupně, ale cílevědomě, prorežimním akčním výborem měněn tak, že přestával být občanským sdružením, a v roce 1962 se stal součástí státního orgánu, oddělením uvnitř ministerstva zahraničních věcí. Formálně měl předsedu a výbor, nešlo však o orgány volené, ale jmenované. Řídící osobností byl náměstek ministra zahraničních věcí. Již se nespolupracovalo se všemi krajany na světě, ale jen s prověřenými a socialismu nakloněnými spolky a sdruženími. Činnost ČÚZ byla více propagační a propagandistická. V této etapě se několikrát i zvažovalo zrušení ČÚZ a splynutí s jinou organizací či institucí. Zabránil tomu jen nesouhlas a odpor krajanů a hrstky domácích stoupenců Československého ústavu zahraničního.


V září 1989 se Československý ústav zahraniční po několikaletém úsilí opět vyčlenil z příslušnosti ke státnímu orgánu, a než se stačilo rozhodnou o jeho „nové" organizační podobě či podřízenosti, přišel listopad 1989, sametová revoluce, po níž se v březnu 1990 Československý ústav zahraniční vrátil ke svému původnímu poslání a postavení. Základy k tomu stavěl od roku 1980 tehdy předseda ČSÚZ PhDr.Miloš Václav Kratochvíl a od roku 1991 současný předseda ČSÚZ pan Jaromír Šlápota v čele nových orgánů ČSÚZ. Od roku 1990 má ústav demokratické stanovy, jsou konány pravidelné valné hromady, na nich jsou voleny orgány ČSÚZ. Stejně demokraticky jsou prováděny všechny činnosti. Péče a spolupráce s krajany probíhá formou realizace velmi konkrétních projektů a ty se v poslední době soustřeďují do několika zemí.


Československý ústav zahraniční realizoval několik památníků J.A.Komenského a T.G.Masaryka (Německo, Chorvatsko, Ukrajina, Slovensko - společný památník TGM a M.R. Štefánika, Mexiko, Rusko). ČSÚZ podporuje české školy, mateřské školky a školičky. ČSÚZ organizuje každoročně kurs češtiny pro krajany spojený s poznáváním historie a krás vlasti, apod. Zejména je oceňována aktivita ČSÚZ a jeho sponzorů na vybavování tříd a učeben českých škol počítačovou a audiovizuální technikou, vybavování tělocvičen, podpora krajanských folklorních a hudebních souborů apod.


Představu o Československém ústavu zahraničním dává i závěrečná informace o Čestných členech Československého ústavu zahraničního. Za celou dobu osmdesátileté existence jimi byli prohlášeni:

  1. JUDr. Jan AUERHAN, (1880-1942),zakladatel a první předseda Čs. ústavu zahraničního
  2. Karel FOLBR,(1847-1945), dlouholetý předseda Sdružení čs.spolků v cizině a člen ČÚZ
  3. Jan TÝML, ( 1905-1945), šéfredaktor časopisu ČÚZ „KRAJAN“ v letech 1934-1938
  4. Innocent HOŠŤÁLEK, (1872- ?), funkcionář ČÚZ a předseda Spolku „KOMENSKÝ“ pro podporu Českých škol v zahraničí
  5. Dr. Otakar ŠVEC, (1888-?), předseda Spolku sv.Rafaela a Domoviny zahraničních krajanů
  6. PhDr. Ing. Jan AUERHAN, Csc., (*1925), v exilu ve Francii, syn prvního předsedy ČÚZ
  7. Antonín ŠÍDA , (1898-1991), býv.čsl.legionář ve Francii, zasloužilý pracovník odboje
  8. Dr.Tomáš ČAPEK, ( 1861-1950), historik krajanské Ameriky, žijící v USA
  9. JUDr. Milada HORÁKOVÁ,(1901-1950),členka výboru ČÚZ (1946-1948), hrdinka III.odboje
  10. PhDr. Miloš Václav KRATOCHVÍL,(1904-1988), historik, archivář a spisovatel, předseda ČSÚZ v letech 1980 – 1988
  11. Dr.h.c. Jan MASARYK,(1886-1948), ministr zahraničních věcí ČSR, v registru členů ČÚZ s číslem 1/1945
  12. Prof. PhDr. Josef POLIŠENSKÝ, DrSc.,(1915-2001), předseda historické komise ČSÚZ , nestor českých historiků
  13. JUDr. Jan SEDLÁČEK,(1908-1999), ředitel ČÚZ jmenovaný v roce 1936 a ve funkci do roku 1939
  14. Věnceslav ŠVIHOVSKÝ,(1875-1957),zakládající člen a předseda ČÚZ v letech 1946 – 1949
  15. František ŠTĚDROŇSKÝ, (1914-1964), pracovník a funkcionář ČÚZ v letech 1945 –1950
  16. Vlasta VRÁZOVÁ,(1902-1989),členka výboru ČÚZ v letech 1946 – 1948, později předsedkyně Čsl.národní rady americké v USA
  17. Josef KOLÍNSKÝ, ( *1933), pracovník, tajemník a ředitel ČSÚZ v letech 1990 – 2001
  18. Prof. Ing. Miroslav PÍCHAL, DrSc.,( *1925), místopředseda ČSÚZ v letech 1993 – 2006